20. den, Jezero Zuun Nuur

ikona 1+
ikona 1+
ikona 30+
ikona
ikona

Dnes nás čekal mongolsko–ruský úsek a dlouho nebylo jasné, ve které zemi nakonec zastavíme. První část cesty klesala až k hranicím s Ruskem, kde jsme při 300 kilometrové etapě překonali pět vrcholů, nejvyšší 1 828 metrů nad mořem. Proti minulým dnům to je jako nic, už jsme trénovaní a takovéhle kopečky nás nezastaví.

Zastavení dvacáté: jezero Zuun Nuur

Odpolende jsme stihli opět vjet do Mongolska a ujeli ještě téměř 100 kilometrů. Zastavili jsme nedaleko jezera Zuun Nuur, které naprostou většinou své plochy leží v Rusku, sem do Mongolska zasahuje jen cípkem. Je ve výšce asi 2 000 metrů nad mořem. Voda je slaná a i v létě studená. U jezera je jurtový tábor a jeho majitel chová ovce, které za příslušný poplatek porazí a připraví večeři pro vyhládlé cestovatele. Okolo jezera rostou borové lesy, ale vlhkost je tu tak vysoká, že je obtížné rozdělat si oheň. Naštěstí měl Maruščin manžel Pepa s sebou kus pevného podpalovač, takže jsme se večer i ohřáli.

Nedaleko jezera je na vrcholu, ze všech směrů dobře viditelné, klasické mongolské ovo a u něj socha místního „Robina Hooda“. Jmenoval se Toroi Bandi a jeho hrdinství spočívalo v krádežích koní místním panovníkům. Socha je příznačně postavená čelem k Číně.

Ovó (ovoo) je snad nejtypičtějším religijním artefaktem Mongolska. Jde o hromadu kamení, na kterou jsou ukládány použité obaly od potravin (lahve od vodky, plechovky od konzerv) i potraviny (chléb, sýr), všechny předměty, které člověk nalezl a pro něž nemá využití (části strojů) nebo i – z našeho hlediska – odpadky (staré pneumatiky, papírky). Bývají na vyvýšených místech, byť třeba jen nepatrně (stepní vlna), nebo na místech jedinečných (u jediného mongolského vodopádu). Jejich vytváření je mongolskou národní či spíše náboženskou zálibou par excellence a třebaže připomínají absentující odpadkové koše, úcta jim prokazovaná svědčí o docela jiném významu.

Ovó je posvátné místo, v jehož blízkosti musí být zachovávána určitá pravidla (zákaz kouření, hlasité mluvy, práce, lovu aj.) a jemuž musí být věnována pozornost a úcta. Vyvýšená místa, na kterých jsou, představují propojení Nebe se Zemí i s Podsvětím, „světovou osu”, jež šamanům sloužila k jejich “cestování” do těchto sfér. Dnes už v Mongolsku šamany nenajdeme, úctu místu prokazují laikové, kteří ovó třikrát obcházejí po směru hodinových ručiček, a tím získávají právo položit další „odpadky“. Z budhismu nejnověji věřící přidali zdobení modrými hadříky.

Ovó jsou významná a hodná uctívání a obětí zejména proto, že jsou materiální manifestací a příbytkem ongonů. Ongon je duše zemřelého šamana, který se může věnovat i černému šamanismu. Kromě několika výjimek (ovó u vodopádu), kdy je s ovó bytostně spojen duch konkrétního místa, může totiž v každém ovó potenciálně sídlit každý ongon, nebo jejich větší množství. A protože tento duch může působit na každého Mongola, vyplatí se ongony v jejich materiální schránce uctívat, přinášet jim oběti, a tím je  krmit a stavět jim kamenný příbytek. Náboženské praktiky spojené s ovó se nesou plně v zákonitosti typu „dávám, dávej”.

Nás zítra čeká úsek ruským Zabaykalskym krajem, mineme město Krasnokamensk a hurá do Číny. Dnes jsme ujeli 770,42 kilometru a jsme už o 533,3 kilometru napřed.

ikona

Výdej energie

1 je minimum, 5 je maximum měřeno neprofesionálním sportovcem

ikona

Počet osob

číslovka označuje počet osob pro které je aktivita určená

ikona

Časová náročnost

1/2 dne, 1 den ...

ikona

Potřeba sportovního vybavení

sportovní náčiní

ikona

Za každého počasí

partner

Anketa

Nejraději mám?