Zastavení dvacáté páté: Tichý oceán

Tichý oceán (Pacifik) je největší oceán na Zemi. Rozlohou 165,25 milionů km² je větší, než všechna pevnina dohromady. Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu a zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán.

Název vychází z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán. Jeho okrajové části jsou Filipínské moře, Korálové moře, Jihočínské moře, Tasmanovo moře, Beringovo moře, Japonské moře a Ochotské moře.

Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji, i když na mapě se Tichý oceán objevil již v roce 1507, přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.

S informacemi od jihoamerickývh náčelníků začal Balboa svoji cestu přes Panamskou šíji 1. září 1513 spolu se 190 Španěly, několika domorodými průvodci a pár psy. S malou brigantínou a deseti domorodými kánoemi pluli podél pobřeží a jako první spatřili zemi v regionu náčelníka Carety. 6. září expedice pokračovalo s posilou 1.000 Caretových mužů a vstoupila do země náčelníka Poncy a po těžkých dnech v džungli do země náčelníka Torechy, který vládl ve vesnici Cuarecuá a svedl s nimi bitvu. Zatímco většina výpravy obnovovala síly po vyhraním boji, Balbooa a několik mužů další den vstoupili do hor podél řeky Chucunaqui. Podle informací od místních bylo možno spatřit Jižní moře z vrcholu tohoto pohoří. Balboa kráčel vpředu a před polednem toho dne, 25. září, dosáhl vrcholu a viděl daleko na horizontu vody neobjeveného moře.

Po impozantním momentu objevení sestoupila expedice z hor k moři, došla do země náčelníka Chiapese, který byl poražen po krátké bitvě a pozván, aby se připojil k výpravě. Rozdělili se na tři skupiny, které hledaly cesty k pobřeží. Skupina vedená Alonso Martínem dosáhla pobřeží o dva dny později. Vzali kánoi a vyrazili na krátkou objevnou cestu, tím se stali prvními Evropany, kteří se plavili po Tichém oceánu. Po návratu o tom Martín informoval Balbou, který s 26 muži pochodoval směrem k pobřeží. Jakmile tam došli, Balboa zvedl své ruce, v jedné meč a v druhé vlajku s obrázkem Panenky Marie, vešel po kolena do oceánu a prohlásil vlastnictví nového moře a všech přilehlých zemí jménem Španělského království.

Po cestě dlouhé více než 110 km pojmenoval Balboa zátoku, kam přistáli, San Miguel, protože tam přistáli 29. září, ve svátek archanděla Michaela. Nové moře pojmenoval Jižní moře, protože aby ho dosáhli, museli cestovat na jih.

V listopadu se Balboa rozhodl vrátit do Santa Maríi, ale jinou cestou, aby dále rozšiřoval území a zajistil více zlata. Konečně 19. ledna 1514 dorazil zpět do Santa Maríi, s pokladem plným bavlněného zboží, více než 100.000 castellánů zlata, nemluvě o perlách. Všechno toto se ale nevyrovná významu objevu Jižního moře jménem Španělska. Balboa přikázal Pedrovi de Arbolanchovi, aby vyplul do Španělska se zprávami o objevu. Poslal rovněž pětinu pokladu králi, jak přikazoval zákon.

My už překonali dvě pětiny naši cesty a zítra nás čeká opět Tichý oceán. Ujeli jsme 299,16 km, snad se nám počasí umoudří a naláká jezdce ven.