31. den, Ogopogo u Kelowny

ikona 1+
ikona 1+
ikona 30+
ikona
ikona

Po krátké ranní rozplavbě jsme konečně spočinuli nohama a kolama na pevné zemi. Ošetřili jsme svá vozítka a zašli si zase jednou na pořádnou suchou snídani s koláčky, čajem a kafem. Při té příležitosti jsme si prohlédli mapu Kanady, přes kterou v nejbližších dnech pojedeme – a nabyli jsme pocitu, že po Skalnatých horách na západě nás čekají východní nížiny s podezřelým množstvím modrých fleků a čar. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě, a v těchto jezerech se nachází největší světová zásoba sladké povrchové vody. Jestli někomu z nás narostou plovací blány, nebudu se divit. 

Zastavení třicáté první: A zase ta Lochnesska! Kanada, Skalisté hory, Kelowna u jezera Okanagan

Kanada. Svou rozlohou druhá největší země světa. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ). Vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867 a Canada Actem v roce 1982.

Dnes je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, parlamentní konstituční monarchií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (angličtina a francouzština) a multikulturní. Je to technicky vyspělá země disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Dlouhá hranice s USA je nestřežená a jediný další stát, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko – od jehož závislého území Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova, 450 námořních mil od severního pólu.

Naše cesta vede kanadskou částí Skalnatých hor. Skalnaté hory (též Skalisté hory, anglicky Rocky Mountains) tvoří východní část horského systému Kordiller. Pohoří se rozkládá v délce 4 830 km od severoseverozápadu k jihojihovýchodu. Nejvyšší horou je Mount Elbert (4 401 m) v Coloraduv kanadské části Skalnatých hor je nejvyšší horou Mount Robson (3 959 m). Najdeme tu zasněžené hřebeny, ledovce, horské louky, jehličnaté lesy a četná jezera (ze všech severoamerických hor mají tyto hory nejblíže k evropským Alpám). Pohoří bylo vyvrásněno během Laramického vrásnění před 70 až 30 milióny let. Poté, co narostlo do výšky současných Himálají, začala se západní část Severní Ameriky roztahovat a napínat, takže začala vznikat hrásťová pohoří a mezi nimi příkopové propadliny.

Skalnatými horami prochází po délce Velké kontinentální rozvodí a vody zdejších řek jsou odváděny do tří oceánů: Tichého, Atlantského a Severního ledového. Pramení zde řada významných severoamerických řek.

V údolí jezera Okanagan leží ve výšce 344 m n. m. město Kelowna se 106 707 obyvateli. Název města je odvozen od indiánského pojmenování samice medvěda grizzly. Poprvé toto území osídlili misionáři v roce 1859, avšak město bylo oficiálně založené v roce 1905.

Většina obyvatel Kelowny pracuje v oblasti služeb. V létě je zejména populární veslování a plavení se po jezeře, v zimě lyžování v nedalekém lyžařském středisku Big White Ski Resort. Také se tu stáčí víno známé po celém světě. Vinice se rozkládají zejména v jižní části města, kde panují ideální klimatické podmínky na pěstovaní vinné révy.

Kelownu spojuje se západním břehem jezera pontonový most Okanagan Lake Bridge. Protože máme celkem slušně najeto, můžeme se na něm zastavit a zkusit najít další lokální „Lochnesku“. Tato okanaganská se podle indiánských legend jmenuje Ogopogo.

Ogopogo měla mediální debut dokonce dřív, než Skotská kolegyně. 7 let před Nessie, v roce 1926, o ní napsal Roy W. Brown, editor Vancouverského slunce. Indiáni jí nazývají N‘ha-a-Tik a věří, že požírá menší zvířata na plážích. Pokud musí plout přes jezero při špatném počasí, hodí do vody malé zvíře jako oběť, aby se příšera uklidnila.

Zatímco Ogopogo nikdy nedosáhla slávu Nessie, pravidelně působila značný rozruch v mezinárodním tisku. Lovci příšer z celého světa prováděli mnoho výzkumů a pozorování, a mnoho svědků ji vidělo. Například 16. 9. 1926 pasažéři asi 30 aut jedoucích podél pláže – není přitom obvyklé, aby příšeru vidělo najednou tolik lidí. 2. 7. 1947 ji pak spatřila výprava vodáků a jeden ze svědků, pan Kray ji popsal jako zvíře s 30 stop dlouhým, klikatým tělem.

17. 7. 1959 skupina několika rodin na motorových člunech přes 3 minuty pozorovala obrovskou bytost s hlavou hada, jak pluje za nimi – než se ponořila.

A nakonec v létě 1989 lovecký průvodce Ernie Giroux s manželkou stáli na břehu jezera Okanagan, když se z klidných vod vynořilo bizarní zvíře. Podle popisu mělo hlavu kulatou jako míč, bylo 15 stop dlouhé a plavalo rychle a elegantně. A na stejném místě v červenci toho roku jí pozoroval i prodavač aut Ken Chaplin – celkem byla viděna více než 200 krát a pozorovali ji důvěryhodní lidé jako námořní kapitán, kněz, chirurg, policista a podobně.

Kdyby jeli lovci záhad s námi na výpravu, věděli by, že jde o jedno a to samé zvíře, které si cestuje po světě – za teplem do Kazachstánu, pro víno do Kelowny a schovat se v mlžném oparu doma v Loch Nessu:)

ikona

Výdej energie

1 je minimum, 5 je maximum měřeno neprofesionálním sportovcem

ikona

Počet osob

číslovka označuje počet osob pro které je aktivita určená

ikona

Časová náročnost

1/2 dne, 1 den ...

ikona

Potřeba sportovního vybavení

sportovní náčiní

ikona

Za každého počasí

partner

Anketa

Nejraději mám?