Zastavení třicáté druhé: Medicine Hat, Cypress Hills

Cypress Hills jsou spíš kopce než skutečné hory, vznikly erozí zbytků sedimentů po prvotním vyzvednutí Skalnatých hor. Kopce mají větší srážkové úhrny než okolní prérie a jsou pokryty rozsáhlými lesy. V současné době jsou domovem populaci pum. Flóra i fauna Cypress Hills není přiliš podobná ostatním kanadským provinciím, lépe ji lze srovnat například s americkou Montanou nebo Wyomingem.

Severně od přírodního parku leží město Medicine Hat s 63 018 obyvateli. Město je známé zejména velkými ložisky zemního plynu, samo se nazývá Městem plynu – The Gas City. Historie názvu města je nejednoznačná. Jednou z možností je, že je odvozeno od čelenky indiánských šamanů, medicinmanů. Další pak spojitost s legendou o místním říčním hadovi (zase ta Lochnesska... tentokrát se jmenuje Soy-yee-daa-bee), který se zjevil lovci a přislíbil mu nadpřirozené síly zhmotnělé v klobouku výměnou za obětování manželky. A další pak je legenda o ztracené indiánské čelence u řeky Jižní Saskatchewan při Cypresshillském masakru.

V roce 1883, kdy sem dorazila kanadská Pacifická železnice (CPR) a překročila řeku, získalo Medicine Hat status města a byla založena nemocnice. Vzhledem k poloze na půli cesty mezi Winnipegem a Vancouverem se stalo důležitým bodem v železniční dopravě. Protože je okolní krajina bohatá na přírodní zdoje, kromě plynu tu je i uhlí a jíl, rozkvetla tu řada průmyslových odvětví – uhelné doly, cihleny, keramické a sklářské závody, mlýny, atd. Zemědělský potenciál okolí činí město soběstačným a životaschopným, dnes je známé jako jedno z nejúspornějších míst pro život v Kanadě.

Masakr u Cypress Hills přímo vedl k založení věhlasné kanadské jízdní policie. Před tím byla celá oblast dnešní Kanady na západ od Velkých jezer bílým mužem neosídlená a z velké části nezmapovaná. Tuto obrovskou oblast dlouhá léta vlastnila soukromá společnost Hudson´s Bay Company. Teprve v roce 1870 území severozápadu koupila kanadská vláda a následně byly vytvořeny nové kanadské provincie. Do Ottawy, hlavního města Kanady, ale začaly ze západu brzy docházet první zprávy o živelném osidlování a o brutálním vraždění indiánů. K průniku obchodníků a lovců přitom docházelo většinou z území Spojených států, jejichž severní hranice byla již tehdy na 49° severní šířky.

Poslední kapka trpělivosti přetekla kanadské vládě po masakru v Cypress Hills. Na jaře 1873 zde tábořila skupina amerických lovců kožešin, kteří používali i na zdejší drsné poměry ty nejotřesnější metody lovu. Trávili maso zabitých bizonů jedem, tím se pak otrávili vlci a kojoti a jejich kůže se tak stávaly snadnou kořistí. Ale to, že se často otrávili indiáni i jejich děti, nikomu nevadilo. Lovci získávali kožešiny od indiánů jak se dalo. Většinou podlými způsoby a okrádáním, nejčastěji pak výměnou za ředěnou whisky, v lepším případě za korálky, zrcátka a jiné cetky. Tehdy také tato skupina lovců pátrala po zlodějích, kteří jim ukradli několik koní. Nejvíce podezřelí byli indiáni, a tak lovci vyvraždili první indiánský tábor, na který narazili.

Tento čin kanadskou vládu vyburcoval k tomu, že byla ještě v témže roce založena jednotka North West Mounted Police (NWPM) – Severozápadní jízdní policie, které se také říkalo mounties. V roce 1920 byli mounties po sloučení s Dominiální policií (Dominion Police, založena 1868) přejmenováni na Royal Canadian Mounted Police (RCMP) – Královskou kanadskou jízdní policii, tím se jejich působnost rozšířila po celé Kanadě s výjimkou Ontaria a Québecu. Dnes jsou jejich charakteristické červené uniformy jedním z nejznámějších symbolů země s javorovým listem ve znaku.

Prvním velitelem jednotky byl jmenován George A. French, který naverboval 150 mužů. Jeho jednotka se měla posilovat mužstvo, postupovat neosídlenou krajinou a zakládat opěrné body. Část cesty jeli vlakem po americkém území a pak pokračovali na koních do pevnosti Fort Dufferin v Manitobě, tehdy poslední výspě civilizace. Odsud zahájila kanadská jízdní policie 8. července 1874 slavný „March West“ – pochod na západ. Výpravy se zúčastnilo 309 mužů a doprovázelo ji přes sto zásobovacích vozů a stáda dobytka. Po dvouměsíční cestě neprostupnou krajinou bez cest a plnou divokých řek dorazila částečně zdecimovaná výprava 10. září 1874 k Fort Whoop-Up, tehdejšímu centru pašeráků whisky. Prvním úkolem NWMP bylo právě rozprášení obchodu s whisky a střežení hranice s USA.

Další povinnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1885 například potlačili vzpouru métisů (potomci francouzských a indiánských rodičů), kteří bránili dalšímu přílivu přistěhovalců, organizování usídlování nových farmářů a přidělování půdy. Důležitou roli sehráli také při zlaté horečce na Yukonu. Kupříkladu v průsmyku Chilkoot vyžadovali při vstupu na kanadské území u všech zlatokopů dostatečné množství zásob, aby se později nepovraždili kvůli jídlu. Nemenším úkolem byl dozor nad tisícovkami dělníků, stavějících i dnes slavnou železnici přes legendami opředené Rocky Mountains – Skalisté hory. V prérijních provinciích budovali mounties mnoho základen, z nichž později vznikla města – například Fort Saskatchewan, Fort Calgary, Fort Steele. Vybudovali i slavnou pevnost Fort MacLeod, nazvanou po druhém uznávaném veliteli NWMP, Jamesi F. MacLeodovi.

Plukovník MacLeod používal na zdejší poměry nové metody. Podařilo se mu zlikvidovat ilegální obchod s whisky a připravit jím spravovaná území pro budoucí bezpečnější osidlování. Také si vybudoval uctivý vztah s domorodými náčelníky. Za boj za dodržování smluv s indiány si dokonce vysloužil jméno Stamixotokan, Buvolí hlava. Od svých lidí vyžadoval, aby obchodovali spravedlivě a legálně se všemi obyvateli západu, což se do té doby vůbec nenosilo. Během svého velení zastával zároveň i funkci placeného soudního úředníka. Soudil spravedlivě Evropany i indiány, které často posílal k jejich komunitám, aby právě ony projednaly přestupky, tak jak to určovaly jejich tradice.

Nás čeká sestupná trasa, pojede se nám jak po másle. Ve vzdálenosti 961 kilometrů před námi leží Winnipeg. Jsem zvědavá, za kolik dní se tam podíváme.