Zastavení čtyřicáté páté: jablečný Frankfurt nad Mohanem

Mohan (Main) patří mezi nejznámější německé řeky. Během svého toku protéká spolkovými zeměmi Bavorsko a Hesensko a u města Wertheim tvoří hranici Bavorska se spolkovou zemi Bádensko-Württembersko. Délka je 524 km. Jméno je keltského původu, Keltové nazývali tuto řeku Mogin/Moin, což podle některých lingvistů pochází z indoevropského slova mei – voda. Vzniká soutokem Červeného a Bílého Mohanu a od soutoku tvoří přírodní hranici mezi pohořími Hassberge a Steigerwald a západněji mezi pohořími Spessart a Odenwald. Ve Wiesbadenu ústí do Rýnu jako jeho největší pravostranný přítok. S hustým osídlením břehů řeky souvisí její značné znečištění.

Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main) je největším městem spolkové země Hesensko a zároveň pátým největším městem Německa. Frankfurt je velkoměstem s nádechem Ameriky, jehož charakter je často srovnáván s New Yorkem, proto ho Němci rádi přezdívají na „Big Ebble“.

Poprvé byl zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: ... vystavené na řece Mohan, zvané Frankfurt... Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem.

Se zhroucením napoleonských systému se dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anektování Frankfurtu, ale výsledkem bylo obnovení statusu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku.

V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka. Pro hospodářský vývoj města byla anexe výhodná. Frankfurt se stal dokonce na začátku 20. století nejrozsáhlejším městem Německa. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa Frankfurt velmi těsně prohrál s Bonnem. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa po Berlínu, Hamburku, Mnichově a Kölnu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty. Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka – býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů. Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu a město je také, vedle Amsterodamu a Londýna, jeden z nejvýznamnějších internetových uzlů v Evropě.

Symbolem Hesenska je jablko, které patří mezi nejběžnější druhy ovoce nejen ve střední Evropě. Jablko doprovází člověka od počátku historie. I prvotní hřích lidského pokolení, utržení plodu ze stromu poznání, bývá tradičně spojován s jablkem, i když v Bibli se nepíše nic, co by plod, který Eva utrhla, nějak s jablkem spojovalo.

Napodobenina jablka se stala součástí symbolů královské moci. Zlaté jablko s nápisem „Té nejkrásnější“ stálo na počátku událostí, které vedly podle řecké mytologie k Trojské válce a pozdějšímu pádu Tróje.

Jablka jsou důležitou součástí našeho jídelníčku. Mají nezastupitelné místo ve výživě – obsahují celou řadu látek prospěšných organismu, zvyšují imunitu, mají vliv na odolnost vůči stresu. Zajímavé je, že aromatické látky z jablek, pokud je v organismu nezničíme jinými látkami v potravě, prostupují tělem a uvolňují se například skrze vlasy ven, pravidelní konzumenti tak doslova voní po jablkách.

Všudypřítomnost jabloní a jablek vedla po r. 1989 ke značné devalvaci jejich hodnoty, tisíce jabloní v sadech i jiných místech Česka bylo vykáceno anebo zanedbáno tak, že jejich úrodnost klesla na zlomek původního stavu. Spolu s likvidací zařízení na zpracování to znamenalo, že cena ovoce, která by mohla být minimální, je dnes na trhu v  ČR v průměru vyšší, než cena banánů nebo pomerančů.

Jablka se konzumují většinou v přirozeném stavu, ale mají i mnoho způsobů zpracování. Oblíbená jsou sušená jablka, označována jako křížaly. Šetrným sušením při nižších teplotách (pod 48 °C) se uchová ze všech způsobů konzervace nejvíc vitamínů, minerálů a bílkovin. Koncentrují se ovocné cukry, čímž se zamezí vývoji nepříznivých mikroorganismů. Tak si ovoce zachovává charakteristickou chuť, vůni a vzhled. Sušená jablka můžeme jíst i po namočení do vlažné vody nebo mléka, používají se při pečení i vaření. Zlepšují činnost střev, snižují cholesterol, normalizují střevní mikroflóru.

Jablečná šťáva je výtečným zdrojem vitamínů, přírodního cukru, pektinů, ovocných kyselin a dalších přírodních látek. Současně má vysoký obsah vlákniny. Vyrábí se nejčastěji lisováním rozemletých jablek. Pro další uchování jablečné šťávy je třeba šťávu konzervovat vyšší teplotou (pasterizace), zahustit (výroba koncentrátu na odparkách) či zchladit. Nefiltrovaná 100% jablečná šťáva bez přidání cukru či jiných ochucovadel se nazývá jablečný mošt.

Po zkvašení ovocných cukrů v rmutu z drcených jablek, nebo přímo jablečné šťávy, vzniká pomocí destilace ovocná pálenka – jablkovice (calvados).

Domů už to máme jen necelých 500 kilometrů. Vzhledem k počasí není jisté, kolik dní to pojedeme, ale o víkendu už bychom měli být doma!