Zastavení páté: Zhytomyr, Ukrajina

Zhytomyr, nebo také Žytomyr (česky Žitomír) je historické město ležící na severozápadě Ukrajiny na řece Teteriv, je střediskem Žytomyrské oblasti a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu Volyň. V roce 2006 zde žilo přes 275 000 obyvatel. Na Ukrajině žije v současné době kolem 10 000 českých krajanů a nejvíce z nich právě zde, v Žytomyrské oblasti.

Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek Kyjevské Rusi. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí Litvy, 1569 pak sjednoceného Polsko-litevského státu. V té době zde vznikla také početná židovská komunita. Pod ruskou správu přešlo po dělení Polska roku 1793. Od roku 1937 je Žytomyr sídlem Žytomyrské oblasti (do roku 1991 Ukrajinské SSR, nyní nezávislé Ukrajiny). Ve válečných letech se místní židé stali největší obětí nacistické okupace. Ovšem již před tím, v letech 1937 až 1939, se zde popravilo mnoho tehdejšímu režimu nepohodlných osob. Vládou byla stanovena kvóta 500 popravených denně, u které si žytomyrští kati dokonce požádali o zvýšení! V roce 2003 byl na místě poprav postaven skromný památník. 

Protože nevíme, co nás po cestě ještě čeká, využili jsme možnosti a ubytovali se ve čtyřhvězdičkovém hotelu Reikartz. Dosyta jsme si užili teplou sprchu a pohodlné pevné postele. I když všichni chápeme, že vrzající matrace v pidkaminském internátu pro hluchoněmé nikomu nevadí, úroveň dnešního ubytování nás nadchla. Trochu jsme si odpočinuli a vyrazili na prohlídku města.

V Žytomyru je na co se dívat. Kromě Koroljovova muzea funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř Viktora Kosenka. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů a je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření. Koroljovovo museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název Člověk a vesmír. V muzeu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul Sojuzu 27 či skafandr československého kosmonauta Vladimíra Remka. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo Lunochodu 2.

Prohlídku města jsme zakončili na náměstí Vítězství a už byl nevyšší čas k návratu do hotelu a načerpání dalších sil. Pokud vše půjde jako doposud, čeká nás překročení řeky Dněpr, zde na Ukrajině zvané Dnipro.

Pátý den cesty jsme ujeli 248,8 km, celkem 1067,7 km. Překročili jsme první tisícovku!