Jak začít

Roční i mladší dítě se může doma posadit na plastovou tříkolovou „motorku" a trénovat v obýváku. Zpočátku mu půjde zejména couvání, protože pro směr kupředu mu překáží krátké nohy, zasahující přesně do prostoru zadních koleček. Ale základy pohybu a řízení už můžeme sledovat. Jakmile nohy trochu poporostou a dítě se dokáže odrazit mimo prostor kol, získá na cviku a zkušenosti a může vyrazit i ven. Nenechávejte děti na tříkolce jezdit příliš dlouho, přibližně ve dvou letech bude dost velké a šikovné, aby přesedlo na dvoukolové „odrážedlo", v podstatě kolo bez šlapek. Pro potěšení a radost z jízdy mu ho můžete vybavit košíkem na plyšáky a pití, odrazkami a zvonkem. Pozor! Dítě je na odrážedle skutečně rychlé, rozhodně mu nezapomínejte dát helmu, v chladnějším počasí klidně přes tenkou čepici.

Přídavná kolečka ano nebo ne?

Mezi třetím a čtvrtým rokem se může dítě začít učit jezdit na kole se šlapkami. Mnoho rodičů neváhá a pořídí kolo s přídavnými kolečky, které jsou připevněné mírně nad úrovní země k zadnímu kolu. Také jsme automaticky sáhli po této variantě, ale rychle jsme ji opustili. Dítě na odrážedle perfektně ovládá rovnováhu a zbývá mu jen naučit se točit šlapkami. Na kole s přídavnými kolečky sedí nakloněné k jedné straně a místo vyvažování se na kolečka spoléhá – podle zkušeností našich dětí navíc neoprávněně, protože je až nečekaně jednoduché při najetí na výmol, nebo při naklonění chodníku do strany, kolo s kolečky převrátit. Dítě navíc o rovnováhu nabytou na odrážedle zase rychle přijde.
Druhou metodou, která se osvědčila nám, je paralelně s jízdou na odrážedle v běžném denním provozu (do školky, na procházku) zařazovat jízdy na kole – z počátku krátké jízdy na rovince v okolí bydliště, kdy dítě nepřidržujeme, jen se ho lehce dotýkáme, aby mělo pocit jistoty, a mohlo se soustředit na nový prvek – šlapání. Postupně jízdy na kole prodlužujeme, až jimi odrážedlo úplně nahradíme. 

Co ještě ke kolu

Stejně jako na odrážedlo, i na kolo se hodí košík na dětské nezbytnosti, držák na lahev a zvonek. I když se to může zdát zbytečné, občas s dětmi zůstanete venku déle a pak oceníte i přední a zadní světlo. Větší děti budou chtít také svůj tachometr, aby s vámi mohly poměřovat ujeté kilometry a maximální rychlost. V každém případě je nutná helma, která pevně sedí na hlavě a popruhy pod bradou má správně utažené. Pokud vyrážíte s dětmi na silnici, nikdy je nenechávejte jet poslední a navlékněte jim reflexní vestu.

Jak velké kolo

Velikost dětského jízdního kola se udává v palcích – " – a znamená velikost pneumatiky.

Nejmenší dětské kolo je 12" (dvanáct palců) pro dvou až tříleté děti, které je vhodné opravdu jen na učení a pokud jezdíte s dětmi na cyklovýlety, děti ještě musíte vozit v cyklosedačce nebo vozíku.

Až další velikost – 16" – lze připojit ke kolu rodiče tažnou tyčí. Čtyř až pětileté dítě může začít jezdit na výlety na vlastním kole, do kopců a na delší vzdálenost připojené ke kolu dospělého, ve vhodném terénu samo.

Od 6 let (cca 115 – 130 cm) kolo 20", které má zadní přehazovačku, je plně vybaveno a k rodičovskému kolu už připojit nejde.

Od 9 let (cca 125 – 155 cm) kolo 24" s přední i zadní přehazovačkou a od 12 let kola pro dospělé, která také mají různé velikosti značené v palcích, tentokrát ale už palce neudávají rozměr pneumatiky (ty se liší podle zaměření kola – silniční, terénní, trekingová), ale velikost rámu.

Při pořizování kola dítěti není důležitý jen věk, ale i vzrůst. Zároveň platí, že není vhodné jednotlivé velikosti přeskakovat a například pořídit po 12" kole hned 20", protože se nám zdá, že dítě je vysoké a rychle roste. Dítě je na příliš velkém kole najednou nejisté a může se začít bát a odmítat jezdit. Pokud sami jezdíte rádi, snažte se tuto radost dítěti zprostředkovat vhodným kolem i zvolenými trasami a neudělat mu z jízdy na kole nenáviděný trest.